Tepelné čerpadlo, které před několika lety patřilo k luxusní variantě při výběru způsobu vytápění domu, se dnes stává rovnocennou alternativou při rozhodování a již každá desátá novostavba je vybavena tepelným čerpadlem. Narůstá i počet dodavatelů tepelných čerpadel.
Hlavním argumentem pro koupi tepelného čerpadla je možnost úspory za energie při provozu domu. Dle informací výrobců zvyšuje investice do tepelných čerpadel průměrnou měsíční splátku hypotéky o cca. 1000 Kč, avšak snižuje měsíční platby za energie až o 2 500 Kč.
Součástí tepelného čerpadla může být řízené větrání, které zajistí automatizovanou výměnu vzduchu ve vašem domě. Při instalaci čerpadla s vrty lze systém snadno doplnit klimatizací, která pracuje po celý rok v podstatě bez provozních nákladů.
Důležitým kritériem při výběru tepelného čerpadla je topný faktor. Pokud mají dvě tepelné čerpadla při stejných podmínkách topný faktor 4,4 u prvního a 3,2 u druhého, je jasné, že tepelné čerpadlo s nižším topným faktorem spotřebuje pro svůj provoz a 36% více elektrické energie. Provoz je tak u druhého tepelného čerpadla výrazně dražší.
Tepelné čerpadlo může brát energii ze země z vody a nebo vzduchu. Přenos energie do objektu může být buďte do vzduchu či vody (dle naší volby ohříváme vzduch, nebo vodu).
Při výběru varianty získávání tepla ze vzduchu je možné získat dosti tepla z čerpadla i při teplotě -20 °C. Jednoznačnou nevýhodou je, že je vzduch nejchladnější právě v okamžiku, když je potřeba získat nejvíce tepla na vytápění. Jak už je napsáno výše, je možné odnímat teplo i při velkých minusových teplotách, ale topný faktor tepelného čerpadla značně klesá. Proto je obvyklé kombinovat tento systém s druhým vytápěcím zařízením, které při zvláště chladných dnech s vytápěním pomůže.
Pokud je zdrojem tepla voda, je v tomto případě dobrým zásobníkem slunečního tepla právě spodní voda. I při nejchladnějších dnech si udržuje teplotu 8-12°C. Protože je její teplota v průběhu roku více méně konstantní je po celý rok topný faktor tepelného čerpadla příznivý. Bohužel spodní voda není všude k dispozici. Navíc musí být její využití povoleno příslušným vodohospodářským úřadem.
Další možností je využití zemních kolektorů, které se obvykle instalují v hloubce 1,2-1,5 m. V této hloubce je země dostatečně teplá pro hospodárný provoz tepelného čerpadla. Je však nutné mít k dispozici dostatečně velký pozemek pro položení potrubního systému. Dle standardu je potřeba využít přibližně 2-3 větší plochu pro položení zemních kolektorů, než je vytápěná plocha. Pokud však takovou možnost máme, našli jsme prakticky nevyčerpatelný energetický zdroj.
Poslední variantou je využití svislé zemní sondy pro jímání tepla. Toto řešení na rozdíl od potrubních kolektorů potřebuje jen velmi málo místa. Sondy lze pomocí vrtných zařízení umístit až do hloubky sto metrů. Stejně jako u zemních kolektorů cirkuluje v systému tepelného čerpadla nemrznoucí směs, která odnímá teplo ze země. Měrný výkon je závislý na složení půdy. Podle typu tepelného čerpadla a podle druhu půdy se pro vytápěcí zařízení může zřídit případně několik sond.
